Zúčastnili jsme se - kde jsme všude byli

2.-7.5.2010 stopařský seminář s Milanem Hoyerem

Když jsem dokončila tento seminář v loňském roce, ještě jsem si nebyla jistá, zda budu tento seminář někdy absolvovat znovu a jestli budu mít dostatek trpělivosti se této metodě výcviku stop věnovat. Když jsem ale během roku viděla, jak se Ares na stopě uklidnil a začal pracovat na stopě se soustředěním, bylo mi jasné, že chci na seminář znovu. A díky Janě Malině a hlavně Milanu Hoyerovi mi to bylo umožněno.
Před seminářem jsem byla dost nemocná, ztratila hlas a vůbec nebylo jisté, jestli na seminář nakonec pojedu. Nakonec jsem přeci jen odjela s antibiotiky v kapse. Dojela jsem v neděli kolem páté hodiny a začala se seznamovat s ostatními účastníky. Petru, Laďku a Hanku jsem znala už z minulého semináře, ostatní byli pro mě noví. Přestože je seminář pořádán jako kníroakce, semináře se zúčastnila řada malin, berňáci, boxeři, NO, RTW, RR, kříženec NO a holanďana, moje borderka a jeden střední knírač. Semináře se také zúčastnilo několik lidí z Polska, což se později ukázalo jako skvělé spestření, hlavně při večerním porovnávání česko-polského slovníku.
Celý týden jsme se museli vypořádávat s občasným deštěm, ale oblekli jsme pláštěnky a v pondělí ráno se šlo na to. Nejdřív chtěl Milan po každém, ať si šlápne krátkou stopu, pokud možno s jedním lomem, aby viděl, jaké stopy děláme a jak se na nich chová pes. Areskovi šla stopička dobře, jen přešel předmět, na který jsem ho stáhla a vysloužila si tak od Milana pokárání. V pondělí pak již Aresek dělal jen koláčky, aby se uklidnil a připravil se tak na stopečky, které měli pro něj od úterka přijít. V úterý ráno dělali začátečníci další koláčky a mě, Petře a Hance dovolil jít Milan na stopy. V úterý měl Ares obě stopy 300 kroků s pamlskem v každé stopě. Od středy jsem už pamlsky vynechávala jako normálně. V pátek ráno šel Aresek stopu zhruba 800 kroků s obloukem, 2 ostrými lomy a 7 předměty. Až na jedno falešné zalehnutí předmětu se mu stopička povedla. Odpoledne jsem pak už stopu šoupala jen mírně a bylo vidět, že si s ní musí Ares dát víc práce, ale došel bez problémů. Aresek si za svou práci na stopě vysloužil od Milana pochvalu a mě to hrozně psychicky nakoplo a vím, že v tom chci pokračovat. Poprvé začínám přemýšlet o stopařských speciálkách.
Na závěr nám Milan popřál hodně štěstí a hlavně trpělivosti do další práce, rozdal osvědčení o absolvovaném semináři a opět nálepky na autíčko. Musím říct, že letošní seminář jsem si maximálně užila. Sešla se skvělá parta lidí, byla hrozná sranda a díky lidičkám s maliňákama jsem si uvědomila pár dalších věcí. Děkuji Tomkovi za krásné fotečky a video, Katce na fotky a všem, kteří její foťák a kameru drželi, díky všem, cítila jsem se s Vámi moc fajn. Hned jsem si zajistila místečko na příští rok a doufám, že už to bude s malým miminkem....

A ještě nesmím zapomenout na jedno: Milan, danke für alles !

23.8.2009 1. MČR BOC ve výkonu v Pržně

Když se rozhodlo, že letošní mistrovství bude probíhat podle kategorie IPO3 namísto IPO2, vůbec jsem o účasti nezauvažovala. Navíc jsem Aresovi na jaře změnila systém nácviku stop. Naštěstí si to se starým způsobem stopy vůbec nespojil, takže je jednodušší odbourat jeho naučené zlozvyky, ale na druhou stranu není pro něj momentálně jednoduché vrátit se k normální stopě. S takto rozpracovaným a nedodělaným psem nemělo cenu nastoupit. Nakonec jsem se přeci jen za Kájovy podpory přihlásila.
S hrůzou jsme sledovala celý týden počasí, jelikož bylo jasné, že na nás stopa vyjde na dobu kolem poledne a přes týden panovalo horké a hlavně velmi suché počasí bez kapky deště. Nakonec se nad námi počasí smilovalo a pršelo celou noc. Terén na stopy byl vynikající a musím přiznat, že i šlapači se snažili. Toho se nedalo nevšimnout. Na stopu jsem nastupovala plná nervozity, jelikož organizace vázla a rozhodčí se po nás ze stop telefonicky sháněl, kde vězíme, že už máme staré stopy a musela se šlapat náhradní. Navíc nám nikomu neřekli, kam vlastně máme jet, takže jsme hledali a vyptávali se, až jsme konečně dorazili. Vytáhla jsem si hned stopu číslo jedna. Všechno šlo celkem dobře až na druhý úsek, kdy ho do nohy něco píchlo a Aresek se to nejdřív snažil z pacinky vylízat a následně pokulhával. I tak stačil ještě krásně vytočit i druhý lom. Po nepříliš vydařeném třetím lomu Ares znervózněl a začal nabírat na rychlosti. A to u něj nevěstí nic dobrého. To se taky projevilo na posledním lomu, kde jsem si myslela, že opravdu naši stopu skončíme. Nakonec však došel a označil i poslední předmět. Za stopu jsme dostali 75b. a všichni se ptali, co pokazil. Já však jsem spokojená. Jednak jsem vůbec nepočítala, že dojdeme, označil všechny cizí předměty, se kterýma má problém a také bylo vidět, že to, co se pokouším odbourat funguje a problém má na nedodělávkách. Takže jsem opravdu velmi spokojená.
Na poslušnost jsme nastupovali spolu s Vojtou Bartošíkem. Ares opět pochopil, že jsme na závodech a tudíž opět hrál nadrženého psa, mírně předbíhal a zavazel mi. Při odložení vsedě jsem ho sama připravila o 10 cenných bodíku, kdy jsem se místo vrácení ke psu rozhodla ho přivolat. Na všech aportech byly opět výrazné překusy. Při skoku přes metrovku se při cestě tam hodně brzy odrazil a dost se praštil. Cestou zpět s aportem si dal takový pozor, že přišel ke mě a nesednul chudák. Naštěstí nekulhal. Vysílačka byla opět nádherná. Bohužel ulehnul až na druhý povel u klubka provázku, který tam zanechali pomocníci uvazující banner a který Ares považoval za připravený balonek. Navíc při dlouhodobém odložení sednul. Suma sumárum jsme dostali 79b.
Při obraně místo páté zástěny oběhnul cisternu s vodou. Figuranta objevil vpořádku, bohužel však nevydržel vyštěkávat do konce. Zůstal však u figuranta sedět a hlídal ho. Všechny zákusy byly tak špatné jak jen to Aresek umí. No jo no, s tím už jsem se smířila. Bohužel však při útoku na psa z pohybu první zákus minul. Zdálo se mi, že podběhnul, někteří říkají, že mu figurant uhnul s rukávem, netuším. Jinak jsem byla s obranou spokojená, protože to byl jeho normální výkon. Dostali jsme 79 bodíku.
Celkově to pro nás znamenalo čtvrté místo. Jsem šťastná, že máme složenou zkoušku IPO3, ale jisté je, že ty bodíky tak nenecháme a jdeme do toho na jaře znovu !!! Nesmím zapomenout na poděkování za podporu členů naší ZKO, kteří nás s Karolínou přišli podpořit, všem, kteří nám drželi palečky doma a spešl velký dík patří opět Kájovi Sedláčkovi za spoustu hodin a námahy při naší přípravě a oporu při celém mistrovství!

4v1 - akce č.4 - 8.-10.5. MS BO v Roudnici nad Labem

Do Roudnice jsem dorazila již v pátek večer. Byla jsem domluvena s Ludˇkem a Danou Urbánkovými, že se v případě hezkého počasí setkáme už v pátek a pokecáme spolu. Dana mi držela místečko pro stan, takže jsem hned po příjezdu mohla rozbalovat. V pátek večer už jsem žádný program nestihla a tak jsme zašli na pivko.
V pátek večer jsme ještě zažili solidní průtrž mračen, ale sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem. Stejné počasí nás čekalo i v neděli. Nejdříve jsme si zašli na kávu a potom pomalu zjišťovali, v které části areálu se jednotlivé disciplíny nachází. Obedience skončila v pátek, tu jsme nezastihli. Výstava mě taky moc nezajímala. Pozdravila jsem proto své známé v české a slovenské reprezentaci agility, rozhodčí agility Lenku Pánkovou a Tondu Grygara a zbytek trávila střídavě mezi Mondioringem a IPO. Musím říct, že jsem Mondioring viděla úplně poprvé v životě. V sobotu a v neděli se konal Mondioring 3. Byl to úžasný kontrast mezi tvrdou nekompromisní obranou a zároveň maximální poslušností při ní. Nejvíce se mi snad jako všem líbilo hlídání svěřeného předmětu. Tentokrát dostali na hlídání dětskou sedačku. Většina hlídala svědomitě, ale to dítě by hlídačku 100% nepřežilo. Podívaná to byla ale úžasná. Pokusím se do fotogalerie přidat pár fotek.
Neděle skončila příjemnou zprávou, kdy si při odjezdu Dana zamluvila své štěňátko. Na cestu jsme se vydali společně a po kafi na pumpě v Mohelnici se rozloučili. Moc jim děkuji za společnost na MS a za pomoc.
V neděli večer jsem v 9 hodin dojela vpořádku domů. Totálně unavená, ale plná zážitků a skvělého pocitu z úžasného týdne. Poznala jsem spoustu nových lidí, potkala ty, které jsme už dlouho neviděla. Svět je krásný, když máte psy....

4v1 - akce č.3 - 3.-8.5. stopařský seminář s Milanem Hoyerem

Na stopařský seminář jsem narazila jednou v lednu náhodou na czpsu. Hned jsem kontaktovala pořadatele, ale bylo mi řečeno, že seminář je už plný. Zapsala jsem se do pořadníku náhradníků a když se mi ozvali, že jim někdo vypadnul, ihned jsem radši zaplatila zálohu. Čas uběhl rychleji, než jsem čekala a v neděli večer jsme o půl šesté dorazili do Cvikova.
Hned večer jsem poctivě nakrájela koupené párečky na kolečka a uložila je do kyblíčků. Večer se moc nebantovalo, jelikož se šlo ráno v 7 na stopy. Ti pokročilejší šli šlapat své první stopečky a nám začátečníkům Milan vysvětloval, jak šlapat své první koláčky. Já nevím, jestli mám nějaké jiné měřítko, ale tak nějak jsem si šlápla "trošku" větší koláč. Asi tak velký, že mi ho museli pomoct prošoupat další dva člověci. Při jeho vypracování mi byl okamžitě zapovězen postroj na stopu a nadále jsem používala jen obojek. Odpoledne jsme pokročili zase o krok dále a Milan nás naučil flusat, protože u nich v Baforsku se to prý tak dělá... Tady jsem ocenila své o něco dražší Globusové párečky s 60% masa bez vedlejších masných produktů. Stejně byly i tak odporné....:-((
V prostřed týdne, kdy jsme již začali my začátečníci dělat krátké ocásky ven z kruhu, se počasí pokazilo a celou středu dokonce i propršelo. Od středy se začal do stop zapojovat i Falcoušek. Vyžírání koláče mu šlo tedy skvěle. Celou dobu jsme si přáli, aby se počasí zlepšilo, což se nám nakonec vyplnilo a ve čtvrtek začalo svítit sluníčko. Se sluníčkem ale vylezli i Áhajzlové (německy mravenci Ameisen=Amajzli=Áhajzli, Nudisti (slimáci-v překladu z němčiny nahatí šneci) a Bravouci (Milanova zkratka pro brouky a pavouky). Naštěstí se jako spásná duše vytasila Lenička se svou játrovou buchtou, na kterou áhajzli nelezou a podělila se s námi. V pátek jsme do ocásků začali zapojovat i lomy, včetně ostrých. Na závěr nám Milan vysvětlil, jak pokračovat dále a každý dostal diplom o absolvovaném semináři a Milanovu samolepku na auto.
Celý týden uběhnul neuvěřitelně rychle, sešla se fajn parta lidí, užili jsme si spoustu legrace, hlavně tedy díky Janě Malině a její úžasné hře s dvouhlavým kuřetem, které prý říká bojová, ale ve skutečnosti je tedy dost svlíkací. K celé pohodovosti přispěl nemalou měrou vždy pohodový Löwenzahnkönig Milan. Díky také Petrovi a Honzovi za vyšoupání prvního koláče, Petrovi a Janě za zákusky, všem, kteří měli malinu a utvrdili mě tím v mém rozhodnutí o dalším psovi, díky všem a zvláště Hance za zpříjemňování času při vyžírání koláče, díky Lence za játrovou buchtu a recept na ni, díky Laďce za pohodové soužití na našem pokoji a to včetně pejsků, kteří se úžasně sžili. Byli jste moc fajn a moc ráda se s Vámi někdy zase uvidím, třeba na dalším semináři ???

4v1 - akce č.2 - 2.-3.5. návštěva Loučkových a Areskova tatínka Dreamečka

V sobotu k večeru jsme pokračovali dále do České Rybné u Žamberka. Byla jsem domluvena s Loučkovýma, že je přijedeme s kluky navštívit. Loučkovy jsme už rok neviděli a moc jsme se na návštěvu těšili. Jsem ráda, že si Radko i Eva udělali na nás čas a poskytli nám s kluky azyl. Protože jsem přijela celkem k večeru, stihli jsme si jen chvíli posedět u skleničky vínka a ochutnat napečené buchty.
Ráno jsme si po snídani prohlídli celou jejich malou farmu plnou borderek, kavalírků, králíčků a indických běžců. Zkontrolovali jsme štěňátka Dynušky, pocvičili něco z poslušnosti a poházeli pejskům talířem. Potom jsem s kluky proběhla pár překážek agility. Zatímco jsem pak byla s Dreamečkem na zahradě, Falco trávil svůj čas pozorováním králíčků v králíkárně. Musím říct, že Areskův tatínek Dreameček je ve svých necelých patnácti letech pořád nádherný pes, s krýsnámi vlajkami na uších, stále připraven si hrát a aportovat cokoliv. Jeho již občas ne moc jistý krok ho dělá snad ještě roztomilejším. Fotečky Dreamečka s Areskem najdete ve fotogalerii na www.border-kluci.rajce.net
Na oběd Eva upekla báječné jehněčí. Stihli jsme ještě chvíli po obědě posedět a museli jsme se vydat dál. Škoda, byla to krásná, ale moc krátká návštěva.

4v1 - akce č.1 - 2.5. sobotní coursing

Celou akci 4v1 jsme začali v sobotu v České Vsi u Jeseníku na ranči Orel. Sdružení MSC tam pořádalo bodovací závod v coursingu, který byl zároveň i nominačním na mistrovství Evropy. Na závod jsme se přihlásili včas a tak jsem mohla jet kluky potěšit jejich oblíbeným strapečkem. Kluci jsou střapečkem doslova fascinováni. Jelikož však na tréninky moc nejezdíme a to hlavně proto, že letošní tréninky jsou pro nás daleko, kluci na trati moc netaktizují. To jim však jejich radost z běhu vůbec nekazí. Co jim ji však kazilo, jsou nová pravidla, která nařizují, že každý pes musí mít náhubek a to i přesto, že se majitelé spoluběžících psů domluví, že náhubky díky nekonfliktnosti pejsků nepoužijí. Pejskům to kazí jejich radost z kilu. Myslím, si, že je to i mnohem nebezpečnější. Ukázkový příklad předvedl Ares, kdy doběhnul do cíle a místo zakousnutí do střapečku hodil kotrmelec, protože náraz náhubkem o zem nečekal.
Kluci běželi oba běhy současně ještě spolu s jedním borderáčkem. Falco napsal 167 bodíků, takže byl druhý. Aresek napsal bodíků 168 a dostal pohárek a kokardu za první místečko.
Na coursingu jsme se potkali s našimi kamarády Zuzkou a Péťou, kteří si přijeli také zaběhat s Geilinkou. Nesmím zapomenout na lidičky, kteří mi zapůjčili náhubek pro kluka. Nevím jak se jmenují, ale tímto jim velmi děkuji........ A mohlo se pokračovat dále do Žamberka...

25.4.2009 Zkoušky dle národního zkušebního řádu v Chomýži

Když začal Falcoušek nádherně chodit stopečky, těšila jsem se, jak to panu Vodičkovi předvedeme. Když stopečky začal víc jak týden před zkouškami opět neskutečně kazit a bojkotovat, měla jsem jasno, že to opět bude jen ztráta času a skončíme na stopě stejně jako na ZM. Na stopu jsem nastupovala již smířená se situací. Už když jsem viděla, jakým pomalým tempem se Falco po stopě vydal, počítala jsem, že ještě na prvním úseku skončíme. Falco došel až po lom a vydal se opačným směrem stopu hledat. Když došel na celou délku vodítka, musela jsem jej podržet a vysvětlit mu, že tam tudy cesta nevede. Po návratu na lom si stopu opět našel a zbytek stopy již došel. Předměty našel a přesvědčivě rychle označil bez problémů. Nakonec z toho bylo 86 bodíků a mohlo se pokračovat dál.
Poslušnost se panu Vodičkovi asi líbila, jelikož nám dal 95 bodíků a z toho 4 bodíky ztratil na metrovém skoku za těžké doteky tam i zpět. Obranu již dal dle svého vědomí a svědomí jak jen to umí. Škoda jen prvního zákusu, který šel na jeho oblíbený loket. Obrana tedy za 89.
Nakonec pár hlášek rozhodčího MVDr.Vodičky o Falcově výkonu:

• Já mám takový pocit, že on si na té stopě občas i schrupne....
• Ten pes má záchvaty, kdy mu to občas i jde....

19.4.2009 Zkoušky dle mezinárodního zkušebního řádu v Oticích

Ještě než se dostanu k popisu našeho zkouškového dne, nesmím zapomenout to, co se stalo den předtím a to v sobotu. Poučena, že se mám vyhýbat všem situacím, které by mě, nebo Aresovi mohly znemožnit naši účast na nedělních zkouškách, jsme sobotu trávili na našem baráčku. Já sekala na naší bezmála 5tisích metrů velké zahradě trávu a oba kluci se věnovali povalování. K večeru mi to přeci jen nedalo a tak jsem klukům házela aportek ve formě tenké plastové trubky. Při jednom skoku za trubkou se však podařilo tlapkami Aresovi trubku neprozřetelně postavit a viditelně to nečekal, protože si ji úspěšně zapíchnul dovnitř do krku. Trubka vypadla z krku Aresovi zkrvavená a Ares v krku krvácel. Ares neustále pokašlával a polykal. Naštěstí se to po chvíli uklidnilo. S hrůzou jsem čekala, jestli Ares nezačne zvracet v žaludku nahromaděnou krev, pokud mu krk stále krvácí. Naštěstí tomu tak nebylo. K večeři dostal granulky rozmočené, aby mu krk zbytečně nedráždily. I tak chudák ještě po večeři opět pokuckával a neustále polykal. Ráno jsem vstala a jela do Otic s tím, že popřípadě odstoupím.
Ráno vypadal v pohodě a tak jsme nastoupili na stopu. Na stopě se projevily nedořešené problémky v podobě nezaléhavaných předmětů na cizí stopě. Nebýt jich, měli bychom stopečku za krásných 91b., tak jsme s hrůzou prolezli za 71b. Na poslušnost prozměnu nastoupil s tím, že se jde na obranu. Neustále při chůzi pokukoval po zástěnách, jestli za nimi není skrytý figurant. Díky tomu byla chůze velmi nepozorná a při odložení vsedě si prostě vybral nějakou polohu. Bohužel se netrefil a lehnul. Při všech aportcích se projevily překusy. Vysílačku měl ale nádhernou, rychlou a v přímém směru. Bohužel lehnul až na druhý povel. Celkově poslušnost za 87b. Obrana je naše nejslabší disciplína a vždy mám na IPO strach, jestli to bude těsně nad nebo těsně pod 70b. Aresek ale překvapil a odkousal na 84b. A kdyby nelumpačil na revírech a tolik nepředbíhal při zadním doprovodu, měl by ještě o nějaký ten bodík navíc.
Počasíčko nám krásně vyšlo, sešla se fajn parta a objevila se i nějaká ta jahoda :-)). Z celkového počtu 10 účastníků byl Ares jediný neovčák. 3 ze zúčastněných bohužel zkoušku nedokončili.

28.2.2009 Zimní závod družstev v Uničově

Tohoto závodu jsem se zúčastnila s Falcem i loni a moc se mi nápad s družstvy líbil. Družstvo se skládá ze dvou závodníků ze stejné ZKO. Chůzi a odložení provádějí oba závodníci současně, zbytek poslušnosti a obranu má dvojice dle daných pravidel rozdělenou. Závodilo se podle ZVV1 a ZVV2. Karel s Irrem měli tu odvahu, že si nás vybrali jako svou dvojku. Pro Arese jsem tedy měla dvojici do ZVV1 jistou. Zapojit jsem však chtěla i Falcouška. Protože jsem druhého do družstva do ZVV1 nenašla, dohodla jsem se Gabkou, že se mnou půjde s Jagou do ZVV2 za podmínky, že Falco udělá svou část s žebříkem. Souhlasila jsem
Pořadatelé aktivně vyhrnuli všechen sníh ze cvičáku, aby jsme se nemuseli brodit. Bohužel však přišla obleva a proto všechen zbytek, který na place ještě zbyl udělal ze cvičáku rozbahněný bazén. I tak se oba snažili. Ares byl opět nadmíru nadržený a Falcovi se prozměnu do tohohle terénu nechtělu a při chůzi u nohy bez vodítka se jal vyhýbat se míjejícím kalužím. Žebřík měl ale ukázkový a vysílačku jakž takž také zvládnul. Obrana se zase prozměnu povedla Aresovi. Měl skoro plný zákus, který nepovolil. Falcoušek si při hladkém zadržení ale namohl nožičku. I tak střídavě o třech nohách figuranta do mého příchodu poctivě hlídal. Je to bojovník. Oba dva se se svou dvojicí umístili na krásném stříbrném místěl. Příště jedeme znovu !!!

29.12.2008 Trénink coursingu v Rudné pod Pradědem

Na trénink jsme se moc těšili. Kluci neviděli "strapeček" už víc jak rok a půl. Protože bylo nasněžíno a organizátoři nechtěli riskovat zranění pejsků, byla trať kratší a ne moc složitá. I tak to stačilo, aby se pejsci dokonale na trati vyřádili. Sotva byla trať natažena, šel Ares na trať, rovnou z kufru, nepřipravený a ještě na startu věnoval více pozornosti štěkající soft-parťacce. Ale jakmile se dal střapeček do pohybu, rychle se zorientoval a vyrazil za ním. Chudák poctivka oběhnul všechny kužely, než dorazil do cíle a zahryznul se do střapečku. Falcoušek běžel svůj první běh s borderákem Bucifálkem. Falcoušek běžel krásně s mírnými nadběhy.
Oba se nemohli dočkat druhého běhu a chtěli mi urvat vodítka i s rukama. Druhý běh běželi oba společně s Bucifálkem. Byla to border-trojka. Tady už si Ares poučen prvním během nadběhnul skoro do půlky a proto střapeček na chvíli zastavili. Potom už pokračovali pěkně až do cíle. Ares běžel vedle střapečku a sledoval ho až do cíle a tam ho spokojeně zakousnul. Protože jsme byli rychle všichni hotoví a baterie v tom mrazu taky zatím nevypověděla službu, běžely se pro zájemce i hromadné běhy. Falco běžel ve skupině s ridgebackem, sofťačkou a dalšími parťáky, Aresek pak měl ve skupině i dlouhostrsté vipetíky a pitbula.
Musím říct, že jsme strávili moc krásný den a slíbila jsem svým klukům, že příští rok si udělám na coursing víc času a vyjedeme občas na nějaký ten trénink nebo závod.

29.11.2008 Zimní závod v ZKO Hlučín-Rovniny

Spolu s Kájou Sedláčkem jsme se zúčastnili tohoto zimního závodu. Závodilo se podle ZVV1, ZVV2 a IPO3. Ares ještě stále nemá zákusy dle mých představ a proto jel opět závodit Falco. Přihlásila jsem jej do kategorie ZVV1, která byla obsazena nejvíce a to 14-ti závodníky.
Po ranním sněžení, které posléze přešlo v déšť se počasí naštěstí umoudřilo a pršelo již jen sporadicky. Falcoušek tentokráte překvapil a poslušnost odchodil bez svého výrazu týraného psa a dokonce mě po většinu času i sledoval. Bohužel překvapil i nepříjemně, kdy po přivolání k noze ke mě přiběhnul zepředu s výrazem, tys volala? Štěkání se taky nevyvedlo, štěknul pouze dvakrát. To si ale vynahradil na odložení, které prozměnu celé prozpíval. Bylo z toho 92 bodů. Obrany se dělaly na hřišti. Tam opět Falco zaperlil a za první zákus získal poprvé !!! plný počet bodů. Druhý zákus se mu nepovedl a třetí byl mířený do lokta, kde se však neudržel a ihned se zakousnul už dobře do středu a opět s plným zákusem. S obvvyklým lumpačením na revíru z toho bylo našich opět prvních !!! 90b. na obraně. Celkem se tedy Falco umístil na krásném třetím místě.

19.10.2008 Radost 2v1 aneb zkoušky dle NZŘ a Aresova první cizí stopa

Po neúspěšně složené zkoušce ZM u nás v Chomýži jsme se s Falcem vypravili složit tuto zkoušku k našim kamarádům do Otic. Ráno nezačalo dobře, byl docela vítr. Ale pokud se Falco dobře vyspí a konstalace hvězd nám bude nakloněna, dáme to i na oranici. To jsme naštěstí nemuseli, stopovalo se na vzrostlé hořčici. Falkoušek měl asi v noci noční můry, jelikož se po cestě na stopě párkrát zamotal. Musím říct, že k tomu přispěly i moje nervy, neboť jsem mu už po minulé zkušenosti z Chomýže nevěřila a třepala se díky nervům jako ratlík. Ale na konec jsme se naštěstí dostali a i předmět označil. Bylo z toho 44 bodů. Mohli jsme tedy dál, zbytku už jsem se nebála. Poslušnost byla opět kromě přivolání a aportku utrpením, ale pan rozhodčímu se asi líbila, jelikož nám dal krásných 49 bodů. Obrana už byla velmi rychlá se špatnými zákusy a 46 body. Takže mám takový smíšený pocit, HURÁ máme zkoušku, ale ne tak, jak bych si to představovala já......
Ta největší radost však ještě měla prijít. Protože již máme ZVV1 i IPO1 za sebou, rozhodla jsem se Aresovi začít motat hlavu s cizí stopou. Poprosila jsem Káju Sedláčka, jestli by mi po cestě domů šlápnul pro Arese stopu. Myslela jsem, že mi šlápne něco malého, ale rozhodl se rovnou pro stopu ve tvaru blesku tak 300 kroků dlouhou se třemi předmety. Už jsme sice jednou něco malinkého zkoušeli, ale opravdovou cizí stopu jdeme vlastně poprvé. Byla jsem velice mile překvapena. Ares si sice o trochu dýl načuchával nášlap, než jak jsem u něj zvyklá, ale pak vyrazil a stopu dal bez problémů. První lom měl víceméně čistý, druhý si mírně ověřil na druhou stranu. Označil všechny tři předměty. Třetí sice váhavě, jelikož jsem ho na druhém předmětu opravovala, aby měl předmět mezi packama a tak měl u třetího obavy, aby ho nezalehnul špatně. Měla jsem hroznou radost. Ares v tom neviděl žádný problém. Je to jen ve mně.....

11.10.2008 Závod o pohár Mariánských hor

Falco byl původně přihlášený do kategorie IPO-V, ale protože byl jediný přihlášený, byla tato kategorie zrušena. Měla jsem na výběr, přehlásit ho do ZVV1, nebo závod vypustit. Nakonec jsem se rozhodla jej přehlásit. Falco mě opět nezklamal a po zahlášení přepnul na týraného psa. Štve mě to čím dál víc. Na poslušnosti dostal 93b. Všechny obrany ZVV1 nestály za nic. Ani jeden pes nezvládnul vyštěkání na poslední zástěnu. Byla jako začarovaná. Jednoho to stálo diskvalifikaci, po jednom psovi psovodkyně šáhla a byla z toho druhá diskvalifikace. Zbývající tři obrany byly pod 80b. Falco dostal 76. Klasicky lumpačil na revírech, kde jsem ho ale z tréninkového hlediska stále vracela a stálo mě to bodíky. Potom přiběhnul k zástěně, štěknul na figuranta, pak přešel k rozhodčímu, blafal na něj a pak se vrátil zpět k figurantovi a dokončil vyštěkání. Byl to zkrátka blbý den. Přesto to Falcovi vyšlo na první místo. Kruci, zas budu muset koupit na cvičák flašku....

4.10.2008 Zkoušky dle IPO/SchH-VPG

Na tyto zkoušky jsem se moc těšila. Jednak se konal na našem oblíbeném cvičáku v Albrechticích a jednak jsem si myslela (já hloupá), že máme nacvičíno. Teda kromě obrany, kde jsme za ten měsíc dělali co jsme mohli.
Místo na stopy bylo ideální, tráva nebyla moc vysoká. Akorát to místo pod lesem... Při šlapání stopy jsem přešla jednu cestičku a asi 4 vyležená kola od zvěře. Už jsem viděla Arese, jak si to musí všechno očichat a pokud možno označkovat. Ale překvapil. Začínám si myslet, že ho stopa opravdu strašně baví. Na prvním lomu si trošku načichával už dříve, ale nakonec došel až po opravdový lom. Druhý lom však přešel. Od pana rozhodčího MVDr. Vodičky jsme i tak dostali krásných 94 bodíků. Bohužel mě však ihned oba zklamali velmi na poslušnosti. Falcoušek splnil vše, ale ihned po zahlášení přepnul do polohy týraného psa, takže z toho bylo jen 86 bodíků. Budu to muset vyzkoumat, proč poslušnost, kterou chodí s radostí přepíná na závodech a zkouškách do polohy utrpení. Ares byl naopak opět nadržený a proto celkem předbíhal. Při odložení do sedu nejdřív zůstal stát a pak si uvědomil, že si má sednout a sednul a na dlouhodobém odložení, které jsme nikdy neměli pod plných 10 bodíků si ze mě dělal doslova prdel. Sedal, lehal, sedal, posouval se, ječel.... Výsledkem bylo 84 bodů. Obranu splnili oba dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Vím, že oba nejsou přeborníci v kousání, ale 76 bodů si myslím Falco nezasloužil. Ares podal stejný výkon, ale s daleko větší razancí a dostal 86 bodíků.
Sečteno a podtrženo. Oba splnili na D.

27.9.2008 Zkoušky dle NZŘ

Nastal velký den pro Falca. Půjde svou první zkoušku se stopou. Čas strávený na stopách, na kterých jsem byla prakticky obden a vtloukání mu do hlavičky, že na lomu se má odbočit dává své první ovoce a Falco je připraven zvládnout stopu ZVV1. Přihlásila jsem ho ale raději na ZM, aby to neměl hned tak složité. Bohužel se nám to ale nepovedlo. Na louce, kde se šlapaly stopy totiž už od rána zřejmě i předešlého dne řádily traktory, které sbíraly ložené balíky sena a přejížděly přes něj traktory s pluhem. Bohužel naše stopa vedla zrovna přes křížení takovýchto dvou velkých čerstvých kolejí a Falco se s tím nedokázal poprat a táhnul mě po jedné široké koleji pryč.
Odpoledne jsem mu šlápla ještě jednu takovou stopu, bez pamlsků na dlouhém vodítku jako na zkoušce. Tu zvládnul bravurně i s přesným vypracováním lomu. Vím, že na to má a proto jsem rozhodnutá jej přihlásit na zkoušky dle NZŘ do Otic.

20.9.2008 Trénink Obedience

Zúčastnili jsme se tréninku Obedience v Opavě. Byla to pro nás novinka, ale moc se mi to líbilo. Některé cviky nám půjdou díky zkušeností ze sportovky, ale některé byly pro nás úplně nové. Vysílání do čtverce pochopil Ares rychle, nošení aportků různých materiálů taky nebude problém. Ale rozlišování předmětů jsme dodnes nepotřebovali a je to novinka. Budeme pracovat na přesnosti a rozlišovačce.

14.9.2008 Klubový trojboj Otice

Závod přesunutý ze soboty na neděli se můžu říct vydařil. O počasí radši nemluvím, protože to chladné počasí doprovázené větrem chudák Ares odnesl zánětem očí. Ale závodníků dorazilo tolik, že jsem si měla vybrat s kterým z mých dvou psů chci závodit. Protože Ares se připravuje na IPO1 a obranu jsem ještě nechtěla jít napřísno jako na závodech a nechtěla jsem mu motat hlavu znovu se ZVV1, vybrala jsem si Falca.
Ráno jsem dorazila o něco dříve, abych si vyzkoušela s oběma vysílačku. Minule jsem měla s Falcem problém, protože vysílačka se běhá směrem kolem zástěny a on neustále na povel vpřed obíhal zástěnu. Bohužel jsem to do něj za to ráno dostala natolik, že pak při obraně místo revíru běžel vysílačku směrem na bránu. Falco celkově byl zmatený a poslušnost byla utrpením. I tak jsme dostali 86 bodíků. Na obraně si ještě o dva bodíky polepšil. Byl tak nakonec nejlepší z Chomýže a druhý nejlepší vůbec za Danou Urbánkovou se srnkou jménem Barbar. Na závěr jsem si nechala od Pepy Havránka ještě obodovat Aresovu poslušnost na IPO1 jako přípravu na zkoušky. Dostal 89 bodíků a to hlavně proto, že jsem mu prý neustále pomáhala tělem. Budu se muset na to zaměřit.
Závěrem: překvapil mě Falco s revírkem, překvapili oba, že dali vysílačku a jsem smutná z tréninku Arese na figuranta Mellara, který se jej dost nešetrným způsobem snažil umravnit a máme teď opět co spravovat.

29.-31.8.2008 Noční hrátky Praha-Komořany

Na tyto agility závody jsem se musela přihlásit již před rokem, abych měla místo jisté. Ale to jsem netušila, že již s agility budeme končit. Termín se blížil a já uvažovala, zda vůbec jet. Jednak jsme již půl roku netrénovali, jednak je Praha celkem daleko a já měla jet sama. Nakonec jsem se rozhodla jet a důstojně tak zakončit svou agiliťáckou kariéru. A můžu říct, že jsem vůbec nelitovala. Ostatně jako již čtyři roky předtím. Nádherné pohodové závody plné pohodových lidiček a všech možných běhů jednotlivců, dvojic, družstev, klubů, plemen a podobně včetně sobotního nočního finále. Zkrátka Noční hrátky nikdy nezklamou.
Aresek vůbec nepřekvapil a byl tak nadržený, že se konečně dostal zase na agility, že jsem byla ráda, že se mi nezabil. Zato Falcoušek neměl za celý víkend jediný disk a dokonce byl druhý ve zkoušce s jednou shozenou laťkou a také vyhrál pohár plemen stejně jako minulý rok. Součástí NH je také již tradiční Charlieho běh aneb běh s vypůjčeným psem. Opět mi nedalo, abych si nepůjčila malinku. Tentokráte byla tak hodná Monika Tyrová, která mi zapůjčila svoji Jessi. A musím říct, že jsme měli hodně slušný čas. Z dalších pejsků jsem si vypůjčila a vyzkoušela běh s borderkou Haničkou a foxlíkem Jefem, kterému se ale se mnou běžet nechtělo...
Na závěr jsme opět dostali krásný upomínkový předmět (po tričkách, šiltovkách, fotoalbech, létajících talířech a deštnících přišla na řadu velice praktická baterka s výšivkou loga NH) a jelo se domů. Jsem moc ráda, že jsem nakonec jela, užila si naplno víkend, poznala, že nejen borderky (že jo Aresku) jsou závislí na nekonečném olizování jakékoliv části těla (Messíku jsi sluníčko!) a hned v úterý jsem se přihásila na příští rok na již jubilejní patnáctý ročník!

16.8.2008 Mistrovství BCCCZ ve výkonu 2008

Když jsem týden předem sledovala každý den, jak se vyvíjí počasí na sobotu, říkala jsem si, že to přece nemůže být pravda. Rok příprav, organizování a má být nejhorší den celého léta? V pátek večer, celou noc i v sobotu ráno to tak vypadalo. Střídaly se blesky, urputný liják s kroupama někdy i centimetr velkýma. Sbalila jsem si troje kalhoty, deštník a gumáky a vydali jsme se na cvičák. Vše jsme připravili a k večeru začali vítat první příjezdivší lidičky. Ráno v sobotu stále urputně pršelo a když přijeli rozhodčí a oznámili, že budou muset závod kvůli neregulérnosti odvolat, chtělo se mi brečet. Závodníci dojeli v plném počtu a déšť se trochu zmírnil. Rozhodčí Jirka Tichý tedy po slavnostním nastoupení zavelel k odjezdu na stopy. Jestli bude takhle pršet, Ares nemá šanci to se svým zmatkářstvím odčmuchat. Šlapání stopy nebylo zrovna jednoduché, jelikož byla mlha a těžko se hledal bod, na který jít. A rozhodnout se jít směr bílá kytička na rozkvetlé louce taky nebo to pravé ořechové. Stopičky jsme všechny ZVV1 našlapali a šli si pro pejsky. Rozhodla jsem se na Areska zahrát trochu habaďuru a oblékla postroj i Falcovi. Vytáhla jsem Falca z auta a zmizela s ním Aresovi z dohledu, aby nabyl dojmu, že šel Falco na stopu. Viditelně se mi to povedlo, protože se mi při návratu rval Ares z auta, že chce taky na stopu. Hlavně, aby mu to vydrželo... Hned první pes se na konec stopy nedostal. Začala jsem být trochu nervózní. Ale co. Šla jsem s Aresem jako třetí vpořadí. Aresek si poctivě načmuchal nášlap a vyrazil soustředěně po stopě. To vypadá dobře, blesklo mi hlavou. Hned na prvním úseku nám trochu silněji zafoukal vítr a Arese to začalo ze stopy svádět, naštěstí se ovlivnit nenechal, ale i tak nás to stálo dva body. Na každém lomu jsme ještě ztratili po bodíku. Když jsem slyšela rozhodčího verdikt 96 bodů, byla jsem štěstím bez sebe. To už byl trochu pokrok oproti loňským 10b. na mistrovství v Litoměřicích..-)))
Následovala poslušnost. Zdálo se mi, že je Ares už unavený počasím, mumrajem a věčným čekáním. Na poslušnosti mi ale ukázal, že je naopak nadrženější než jindy, neustále na mě visel očima a dychtivě plnil mé povely. Díky tomu se ale projevily opět překusy na aportku a předbíhání na kladině. I tak jsme obdrželi krásných 97 bodů. Už nás čekala jen obrana, kde jak víme moc šancí nemáme. Obrana se nám moc nepovedla. Všechno sice splnil, ale vůbec ne tak, jak bych si to představovala. I tak dostal slušných 87 bodů.
Když dokončila obranu poslední, bylo rozhodnuto. !Ares je vítězem Mistrovství BCCCZ ve výkonu 2008 v kategorii ZVV1! Minulý rok poslední a letos se to povedlo. I přes půlroční pauzu kvůli natrženému svalu a nejistotě, jestli vydrží před třemi týdny zraněná noha. Dokázali jsme to! O to větší radost mám, že se všem zúčastněným námi zorganizované mistrovství líbilo. A také, že se tak stalo na cizím cvičáku a posuzovali rozhodčí, kteří předtím Arese nikdy neviděli pracovat.
Velký dík patří Kájovi Sedláčkovi za naši přípravu, kdy s námi strávil plno času a také nervů. Kájo díky !

26.7.2008 Fitmin sraz

Po dlouhé době uvažování a rozmýšlení jsme se nakonec přeci jen vypravili do Žamberka na první sraz Areskovy chovatelské stanice Fitmin. Hned na začátku jsme všichni dostali vzorečky krmiva Fitmin a Dibaq a taky krásnou památeční medaili. Byla tam spousta pejsků z různých vrhu, ale z našeho nejstaršího "Áčka" jsme tam byli jediní. Byla jsem ráda, že nakonec přijela Jitka - majitelka Aerase, se kterou jsme si fajn popovídali. Nejdřív jsme si všichni prohlédli areál Farmy v Helvíkovicích. Potom nám holky z Fitminu předvedly, co všechno s pejsky umí. Nejdřív Tanec se psem a potom agility. I ostatní potomci Fitmin pak měli šanci předvést co umí. Poté následovala hromadná venčící procházka k místní řece, kde se psiska dostatečně vyřádila a ochladila v panujícím vedru.
Po přestávce na oběd byl pro nás nachystán Trojboj. První a zároveň oblíbenou Areskovou disciplínou byl asi 50-ti metrový běh na rychlost. Poté následoval nejvyšší skok. Tam Aresek skočil svých 60cm a dost. Třetí disciplínou byl hod aportu na cíl s následným stopováním rychlosti přinesení aportu. Na cíl jsem se trefila, takže jsme neobdrželi žádné trestné body, ale Aresek aport neviděl, přeletěl ho a hledal ho někde v trávě. Po ukončení trojboje ještě následovalo klání o nejhezčího psa a fenu Fitmin. Aresek skončil na krásném druhém místě.
Po vyhodnocení všech soutěží následovalo focení jednotlivých vrhů i s rodiči a také všech potomků Fitmin dohromady. Na závěr ještě Radko Loučka předvedl s Robem pasení a kdo měl zájem, mohl si zájem svého pejska o ovečky zkusit na ovcích v košáru. No pak už se jelo domů. Musím říct, že jsem si za celý den na sluníčku uhnala pořádný úpal a cesta domů pro mě byla utrpením. Dorazila jsem naštěstí vpořádku. Už se těšíme na příští ročník....

12.7.2008 Závody agility ve Zlíně

Tento víkend jsme se rozhodli si opět po dlouhé době zajet na závody agility. V sobotu jsme byli přihlášení do Zlína. Na závodech se nám nijak moc nedařilo, ale potkali jsme spoustu lidiček, které už jsme moc dlouho neviděli a bylo to moc fajn. Akorát svítilo sluníčko nad normu a psi toho měli víc než plné tlapky. Ještě, že byla na blízku klidná řeka a kluci neúnavně plavali v osvěžující vodě za aportky. Aresek si splnil další A2 na výbornou.

17.5.2008 Závod o pohár starosty Zlatých Hor

Oba ZVV1. Musím říct, že tyto závody jsem si moc neužila, protože jsem byla stresována hned na nástupu. Jeli jsme totiž na závod beze stop a po příjezdu na místo jsme se dověděli, že závod je včetně stop. Neměli jsme sebou ani předměty, ani stopovačku a navíc byl přihlášený Falco, kterému stopa nic neříká. Předměty se sehnaly, stopovačka půjčila, ale na náladě to nepřidalo. To že Falco napíše 18b. na stopě jsem čekala, ale Ares podal na stopě výkon, který jsem nečekala. Došli jsme vpodstatě jen díky rozhodčímu, který mě nechtěl ani na moje prosby odpískat. Asi proto jsem už šla na poslušnost úplně vyrovnaná a klidná, protože mi to už bylo úplně jedno. A ejhle. Aresek se předvedl a napsal 97b. Byla z toho nejhezčí poslušnost závodu. Falcoušek napsal 92b. Na obranu Ares nenastoupil, jelikož jsme ještě šetřili nohu a taky jsme nechtěli pokazit rozdělané zákusy. Falcoušek odkousal na 83b.

10.5.2008 Trojboj

Zúčastnili jsme se první části klubového trojboje a to v Městě Albrechticích. Aresek závodil podle ZVV1 a s Falcem jsem se poprvé odvážila na IPO1, obojí beze stop. Aresek díky jeho nule na kladině (ze cvičných důvodů jsem ho vrátila) napsal 85-83 a Falco díky jeho svérázné vysílačce 85-85. Celkově jsme jako Chomýžníci skončili na druhém místě.

29.-30.3.2008 Ostravský pohár

Tradičně krásné halové závody agility. Nejvíc mě těší úplně poslední jumping, kdy mi Falco ukázal, že ještě nepatří do starého železa, zaběhnul ho čistě a ještě k tomu v nejrychlejším čase. Tohle první místo mě fakt těší, hlavně, když jsme nechali za sebou moc pěkné běhy Michala s Arty, Martiny s Blackie a Radany s Rose. Ares stále na nemocenské.

23.2.2008 Závod dvojic v Uničově

Spolu s Vaškem a jeho Zerem jsme se vypravili do Uničova na zajímavý a zábavný závod dvojic. Soutěžili jsme podle ZVV1. Nasazen byl opět Falco, jelikož Ája byl stále na nemocenské. Abych pravdu řekla, byla jsem hrozně zvědavá, jak to bude probíhat. Chůze na vodítku se prováděla ve dvojici, přivolání předvedl každý samostatně. Poté byly cviky rozděleny a vždy jeden ze dvojice absolvoval odložení vleže, aport a štěkání a druhý všechny překážky. Také dlouhodobé odložení již bylo spolu ve dvojici. Obrana byla opět rozdělena na revíry, vyštěkání a výslech pro jednoho psa a dálka pro psa druhého. Nakonec pro nás zbylo šesté místo z desíti.

16.2.2008 Zimní závod o pohár Města Albrechtic

ZVV1. Naše úplně první závody v poslušnosti a vůbec. Původně jsem přihlásila Areska, ale protože je Aresek dlouhodobě mimo s jeho natrženým svalíkem, musela jsem nakonec shodit z kanape a oprášit Falcouše. Tak trochu jsem se bála, že to bude hrozná ostuda. Ani přehled soupeřů na nástupu mi na odvaze moc nepřidal. Mezi dalšími deseti ovčáky, dobrmany a rotvíky vypadal Falcoušek jako malý plyšák na baterky. Navíc s jeho výrazem "proč mě tak brzo budíte, vždyť víte, že rád dlouho spím". Ale musím říct, že mě moc a moc překvapil. Poslušnost 95b. a obrana 83b. Jeho poslušnost byla vyhodnocena jako nejlepší poslušnost závodu a také celkově se umístil na krásném druhém místě se shodným počtem bodů jako závodník na místě prvním. Je to můj ž(š)ampion!